Po stopách mamutů aneb Šavlozubý bizon na lovu – rozhovor s GM Sabres

Další díl série rozhovorů s manažery FNHL nás zavádí do Buffala. Ondra přišel do ligy v září 2022 a letos hraje svou čtvrtou sezónu. Do FNHL ho přivedl bratr, který v lize působí déle a vede Utah. Buffalo při jeho příchodu nebylo v rozkladu – tým měl solidní základ – přesto první dvě sezóny skončily mimo play-off. Vloni už Sabres postoupili z druhého místa v divizi, ale místo útoku na další úspěch přišlo překvapivé rozhodnutí: přestavba. Jak Ondra přemýšlí o vedení týmu, výměnách i práci v trejdovací komisi?

Na úvod mi pojď říct něco o sobě - odkud pocházíš, čím se živíš, kolik ti je. A taky mě zajímá jaký je tvůj vztah k hokeji a jestli máš nějaký oblíbený klub nebo hráče.

Je mi 33 let a pocházím z Prostějova. Pracuji ve firmě, která vyrábí součástky do aut. Hokej jsem si oblíbil už od šesti let, kdy mě vzal táta poprvé na hokej. Jediný můj oblíbený klub je ten prostějovský (LHK Jestřábi Prostějov), který však během své více než stoleté historie často měnil název klubu. A tak mezi fanoušky používáme tradiční název klubu SK Prostějov. Můj oblíbený hráč byl Mario Lemieux, který se navzdory boji s rakovinou a vynechání několika sezon dokázal vracet k hokeji a sbírat spoustu bodů.

V lize hraješ s bráchou, který přišel o tři roky dřív. Jaký vliv měl Jenda na Tvůj příchod?

Jenda se při debatách se mnou o FNHL s nadšením zmiňoval. A samozřejmě se občas zeptal, jestli bych tu hru chtěl hrát. Trochu jsem váhal kvůli časovým důvodům. Ale vzhledem k tomu, že jsme ve školních letech spolu hráli Eastside Hockey Manager 2002 a moc nás to bavilo, bylo jen otázkou času, než začnu FNHL hrát. Abych tedy odpověděl na otázku, tak ten vliv byl velký. Díky němu jsem se o FNHL dozvěděl a zpětně jsem za to moc rád. V EHM jsme byli velcí rivalové a dostali se do finále SC, kdy to byl brácha, kdo pohár získal. Mým snem je po letech kartu obrátit. Od začátku jsem chtěl hrát v rozdílné konferenci, abychom se mohli dostat do finále a být tentokrát na té vítězné straně.

Nedá mi se nezeptat - proč až po třech letech?

Časově mám prostor hrát jen jednu hru. Když Jenda začal hrát FNHL, já byl zapálený do fotbalového manageru Top Eleven, který jsem hrál spoustu let. Časem mi vadilo, že se z ligy nedalo sestoupit a patřit mezi nejlepší bylo prakticky nemožné. Člověk si pak připadal, že vlastně o nic nehraje. Zpětně by pro mě bylo lepší odejít z Top Eleven dřív a začít hrát FNHL. Ale měl jsem pořád pocit, že tam mám rozdělanou práci. Když se jednou pro něco nadchnu, je pro mě těžké od toho odejít.

První dvě sezóny jsi skončil mimo playoff, zároveň tým ale nebyl vysloveně špatný – byli tam hráči jako Vasilevsky, Zibanejad, J.T. Miller a další. Vybavíš si, jak jsi tým zpočátku vnímal a jaké byly prvotní plány?

Tým byl velmi kvalitní. Dokonce jsem musel některé hráče vyměnit, abych nepřesáhl platový strop. Plán byl udržet tým co nejsilnější a dosáhnout sportovního úspěchu. To se bohužel nepovedlo.

Vloni jsi ale dosáhl na playoff, kde Ti budoucí šampioni z Toronta vystavili stopku ve druhém kole. Přesto jsi po sezóně vyhlásil přestavbu. Co tě k tomu vedlo a jaké jsou další plány?

Přestavba je pro mě natolik zásadní věc, že by se neměla odvíjet od výsledku jedné sezóny. Už když jsem k týmu přišel, tak mi bylo jasné, že tým čekají dva možná tři roky do přestavby. Tým byl kvalitní, ale zároveň složený především ze starších hráčů. Navíc řadě hráčů končili v brzké době kontrakty, často i několika ve stejném roce. I přes neúspěch v prvních dvou sezonách jsem se neunáhlil a třetí sezónu se týmu podařilo dojít do play-off. Letos jsem mohl složit kvalitní tým díky povedenému UFA, podepsal jsem mimo jiné první obraný pár Karlsson – Dillon. Pokud bych se nechal touto situací unést a do přestavby šel později, tak bych riskoval, že hráči ztratí na hodnotě a mělo by to velmi negativní dopad na budoucnost týmu. Teď jsem tedy v přestavbě, během které mám za cíl sehnat nejen drafty, ale i mladé hráče. To by mělo přestavbu trochu urychlit.

Pro letošní sezónu máš tři první kola, naopak ti chybí tvoje 2. kolo a zbavil ses skoro všech draftů od 3. kola dál. Nebudou nižší drafty při přestavbě chybět? Nebo cítíš, že jejich hodnota je přeceňovaná?

Rozhodně chybět budou. Když stavíš ambiciózní tým, vždy musíš něco obětovat. Každá položka pak více či méně chybí. Ale jinak to dělat nejde. Samozřejmě bych byl rád, kdybych měl více draftů od 3.kola níž, ale priorita pro mě byla nechat si svá 1.kola.

Už jsme se několikrát dotkli tématu výměn, máš nějakou na kterou jsi hrdý? A naopak nějakou, u které si zpětně vyčítáš přešlap?

Na první dobrou mě žádné takové nenapadají, ale můžu popsat dvě situace. Z jedné jsem vyšel dobře a z druhé špatně. Začnu tou dobrou. Na konci minulé sezóny jsem nabízel k výměně hráče, kterým končila smlouva. Ideální na podpis UFA/RFA. Dnes už bývalým manažerem jsem byl osočován, že nerozumím cenám a chci za ně moc. A dnes, jestli čte tyto řádky, tak bych mu chtěl poděkovat. Jsem přesvědčený, že z velké části kvůli jeho kritice jsem je nevyměnil, protože pro mě za úplně standardní cenu o ně nebyl zájem a každý zájemce chtěl ty ceny stlačit nesmyslně dolů. Většinu z nich jsem díky výhodné pozici na UFA s koeficientem za loajalitu dokázal podepsat a tím jsem získal na hodnotě několikanásobně více, než to za co jsem je chtěl vyměnit.

A teď ta špatná. Byla situace, že se uskutečnila výměna hráče o kterého bych měl zájem, ale nepodal jsem nabídku, protože jsem si myslel, že jeho cena bude mnohem vyšší, než jsem ochotný nabídnout. A pak ten hráč byl vyměněný za mnohem méně než jsem čekal a přitom já bych byl ochotný nabídnout víc. Proto jsem vícekrát při výměně některého ze svých hráčů zveřejnil nejvyšší obdrženou nabídku a dal ostatním manažerům možnost ji dorovnat. Rád bych nějakého hráče sehnal výhodně a pokud mi takovou výměnu někdo nabídne, tak ji rád přijmu 🙂. Ale asi nehrozí, že bych já nějakou takovou navrhoval. Vždy, když navrhuji výměnu, tak přemýšlím proč by ji měl ten druhý přijmout a co mu přinese. Snažím se tak nenabízet jasně nevýhodné výměny. Na ledě jsme soupeři, ale při výměnách se snažím být pro ostatní seriózním partnerem.

Od letošní sezóny jsi vstoupil do trejdovací komise. Vybavíš si, jak jsi ji jako nováček vnímal? Změnilo se tvým vstupem do komise něco na tvém vnímání komise a její práce?

Vnímal jsem ji s respektem, i když jsem měl jeden výraznější názorový rozkol v první sezóně, když jsem měl problém s platovým stropem. Chtěl jsem vyměnit Ondru Paláta, který tou dobou byl po zranění a výkonnostně za zenitem. Kluci z komise asi čekali, že se může výkonnostně vrátit ke svým nejlepším sezónám. A my s mentorem jsme tomu nevěřili. Chtěl jsem ho vyměnit za 3.kolo a Andrew Ladda. Ladd byl defenzivní útočník do bottom 6 s výrazně nižším platem než měl Palát. Nakonec mi komise pomohla ještě k zisku 5.kola, ale bylo okolo toho mnoho vášní. Nesl jsem to těžce, ale jako nováčka by mě nenapadlo jít do přímé rozepře s komisí. Takže tu komunikaci s komisí za mě odpracoval můj tehdejší mentor Travinho, za což mu děkuji.

A vstupem do komise se změnilo, že daleko lépe chápu jak je pro komisí těžké predikovat budoucí vývoj hráčů, což má obrovský dopad na jejich cenu. Je pravda, že i komise může udělat chybu. Dělají je i zkušení odborníci a manažeři v NHL. Ale důležité pro mě je, že komise od doby co jsem v FNHL za mě v drtivé většině případů rozhodla dobře a v řadě případů pomohla nováčkům vyhnout se výměnám, které by je výrazně poškodily. I já mohu sám za sebe říct, že i přes zmíněný případ s Palátem bylo pro mě jako nováčka přínosné získávat zkušenosti pod dohledem komise

Jak osobně vnímáš výměny ve FNHL? Baví tě trejdy, nebo je to jen „občasná povinnost“ a chceš raději tým budovat skrze drafty?

I když je to někdy složité, domlouvání výměn je pro mě spolu s trhem UFA nejzajímavější a zároveň nejzábavnější součást hry.

Je něco, co tě v současnosti na pravidlech a lize štve a chtěl bys změnu?

Za mě není správné, že se úmyslné prohrávání posuzuje v podstatě jen tehdy, když má někdo špatně udělanou sestavu v pár zápasech a zároveň je podle pravidel v pořádku složit si tým na úrovni AHL. I vedení dříve plánovalo pravidlo o důstojných soupiskách. Tehdá tam byl nějaký bod s kterým jsem nesouhlasil a najít řešení přijatelné pro všechny se ukázalo jako velmi složité. I tak si myslím, že by bylo správné debatu na to téma oživit.

Předpokládám, že s bráchou se o FNHL bavíte, přišel sis někdy pro radu, jak dál s týmem?

Ano, bavíme. Co se týče koncepce a směřování týmu, tam bych si radit ani nenechal. Ale pokud mám zájem o nějakého hráče, zeptám se bráchy co si o tom hráči myslí a jaká by měla být z mé strany případná protihodnota. Pokud se naše představy hodně liší, je to pro nás námět k plodné diskuzi. Ale čím déle FNHL hraji, tím jsou naše představy o cenách hráčů více podobné.

Kromě Jendy, je v lize někdo, proti komu pro tebe mají zápasy zvláštní náboj?

Obecně má Buffalo rivalitu s Torontem – města leží blízko sebe a je tam přeshraniční rivalita. Jinak mají velký náboj zápasy s týmy, se kterými bojujeme o místo zaručující play-off.

Poslední otázka – kdo je lepší manažer, ty nebo brácha? 🙂

Těžko říct, jsme v úplně jiné pozici. Zatímco já s přestavbou začínám, brácha z ní nedávno vyšel. Věřím, že je před námi ještě spousta sezón, během kterých se odpověď na tuto otázku dozvíme.

Děkuji Ondrovi za rozhovor a přeji hodně štěstí do dalších sezón.

Z Medvídka Pú se stal baribal – rozhovor s GM Bruins

Druhý díl série rozhovorů s manažery FNHL. Po Anaheimu se přesouváme do Bostonu. Roman přišel do ligy před startem sezóny 2014/15 a převzal tým, který měl období největší slávy za sebou. Chyběla mu skutečná kvalita na klíčových pozicích a jasná perspektiva do budoucna, přesto v něm figurovala jedna z největších hvězd ligy. Jak se buduje tým v takových podmínkách a kam se Bruins za jedenáct let Romanova působení posunuli? 

Pojď nám říct něco o sobě, jakési krátké představení – odkud jsi, čím se živíš, kolik ti je. 

Patřím k nejstarším manažerům v lize, v listopadu mi bylo pade. Narodil jsem se v Prostějově, ale dětství a mládí jsem prožil v Ostravě, kam se rodiče přestěhovali, když mi byly dva roky. Vystudoval jsem ekonomii a marketing na VŠB a poté si dodělal pedagogické minimum na Ostravské. Po vysoké jsem se přesunul do Opavy, kde od roku 2000 učím na Obchodní akademii.

NHL sleduju někdy od 80. let. Mými oblíbenci byli hlavně Steve Yzerman a Wayne Gretzky, ale oblíbených hráčů jsem měl více – Mario, Modano, Kariya, Sakic, LaFontaine, Linden, Hawerchuk. V letech 2008–2025 jsem psal jako redaktor pro weby nhl.cz a nhlnews.cz. Kromě toho jsem se jako dobrovolník zúčastnil spousty světových sportovních akcí, například ZOH ve Vancouveru, kde jsem pracoval na zahajovacím a závěrečném ceremoniálu i na medailových ceremoniálech.

Jako florbalový hlasatel a moderátor mám za sebou akce jako Euro Floorball Tour, European Cup (dříve PMEZ) nebo MS 2008 v Praze, kde jsem v O2 Areně moderoval finále Švédsko – Finsko před 14 tisíci diváky a poté s hráči slavil premiérový finský titul. Další ohromnou zkušeností byl tenisový Laver Cup v Praze, kde jsem stál na kurtu společně s Rafou a Rogerem. V tiskovém centru jsem měl na starost servis pro novináře z celého světa. Jako redaktor jsem nechyběl u žádné návštěvy NHL v Praze – přístup na tiskovky a do šatny za hráči je pro mě vždycky svátek.

Sportem žiju odmalička. V žádném sportu jsem to nedotáhl nijak vysoko, ale umím se postavit ke všemu. Hraju hlavně florbal, hokejbal, fotbal, badminton, tenis, rád bruslím a lyžuju. Trénoval jsem ženskou florbalovou extraligu a teď se věnuju hlavně svým dvěma synům (12 a 9 let), které trénuju hokejbal a florbal.

FNHL hraju od sezóny 2014/15. Do té doby jsem o existenci ligy neměl ponětí. Oslovil mě tehdy Veela, zda bych neměl zájem, a já souhlasil. Vůbec nevím, jak na mě přišel, protože jsme se osobně neznali. Předpokládám, že mé jméno znal z webu a možná četl nějaké moje věci. Potkali jsme se až později na NHL v Praze. Každopádně mu za nabídku děkuju. Hra mě stále baví a ještě tu asi nějakou dobu vydržím.

Komu fandíš v reálné NHL? Máš oblíbený klub, nebo sleduješ spíš své hráče?

Sleduju NHL jako celek. Nemám jeden klub, kterému bych vyloženě fandil. Samozřejmě jsou týmy, které mi jsou sympatičtější než jiné. Silný vztah mám k Vancouveru. Hodně jsem jim fandil ve finále 1994 a hlavně jsem tam prožil nádherné věci – ZOH i svatební cestu.

Jako kluk jsem fandil Detroitu, měl jsem rád i Pittsburgh nebo Colorado. Avalanche se mi líbí i teď, hrají parádní hokej. Rád mám Tampu, hodně samozřejmě sleduju „svůj“ Boston. Celkově mám rád kanadské kluby a tradiční kluby Original Six.

Vyloženě neoblíbený klub nemám, ale ví se o mně, že nesnáším Rusáky. Kvůli FNHL pochopitelně detailně sleduju hlavně svoje hráče. A na mezinárodní scéně jsem vždycky fandil Kanadě. Hockey is Canada’s game 🙂  Nejlepší hokej ever je pro mě Canada Cup 1987 - 5:6p, 6:5p, 6:5. #99 & # 66. Fantazie.

Jak jsi vnímal situaci v Bostonu při svém příchodu do FNHL? Boston měl období největší slávy za sebou, přesto měl ve svém středu superstar v podobě Ovečkina.

Tým jsem převzal ve složité situaci. Přestárlý kádr, žádné vysoké drafty, žádní prospekti, nedostatek financí. Ke všemu Ovečkin, kterého fakt nemám rád. Bylo jasné, že si ho dlouho nenechám. Nakonec jsem ho vyměnil za úplný nesmysl – Reilly Smith, Eric Gelinas, Devante Smith-Pelly a tuším Grigorenko, kterého mi vnutila komise. Tedy ten typ trejdu, za který by měl GM letět 🙂 .

V mé první sezóně se taky hrálo o McDavida... Měl jsem draftovat ze čtvrtého místa, to bych vzal asi Marnera. Ze sedmičky jsem nakonec vzal Barzala, který šel v reálu až šestnáctý, ale mně se líbil. Volní byli třeba Rantanen nebo Werenski. Nelituju. Barzal je dnes nejproduktivnější hráč Bruins všech dob. Ve třetím kole jsem tehdy vzal Cirelliho, dalšího klíčového hráče. Takže svůj první draft hodnotím velmi dobře. A víš co – nikdy za celých jedenáct let jsem neměl možnost draftovat v top 5.

S McDavidem a Ovečkinem souvisí další věc - hned v první sezóně přišel trest za úmyslné prohrávání a vyřazení z draftové loterie.

To vyřazení z loterie jsem si zasloužil, ty lajny nebyly v pořádku. Ale stojím si za tím, že v tom žádný úmysl nebyl. Byl jsem nováček, neměl na hru tolik času, spoustě věcí jsem nerozuměl, žádného mentora jsem neměl... Na starém nefunkčním webu jsem se vůbec neorientoval v kalendáři, nechápal jsem, kdy vlastně hraju. Občas jsem prostě neposlal sestavu a simulátor tam naházel nesmyslné autolajny. McDavid samozřejmě mrzel, ale nakonec to nedopadlo úplně špatně.

Do playoff ses poprvé dostal až po šesti letech v sezóně 2020/21. Jak těžké bylo několik let budovat tým a nebýt v playoff?

To mě opravdu moc nebavilo. Šest let bez playoff. Přitom ani jednou top 5 pick, natož top 3 nebo 1st overall. Těžký. Další čtyři sezóny v řadě jsem playoff udělal, dvakrát z toho byl postup do druhého kola. To je zatím můj největší úspěch. Kromě toho ještě divizní titul po základní části, finále playoff s farmou a pět individuálních trofejí. Hrát o Stanley Cup je pochopitelně mnohem zábavnější.

Proč Boston chyběl v playoff v minulé sezóně?

Simulátor to posral🙂 Těžko říct. Měl jsem hodně zraněných, pořád mi chyběl někdo z top hráčů. Neudělal jsem žádnou sérii výher. Dával jsem málo gólů, jako obvykle. Při deadline jsem rozhodně nic nebalil. Nakonec to těsně nedopadlo. Zklamání to bylo velké.

Co podle tebe Bruins aktuálně chybí k většímu úspěchu?

Rád bych si myslel, že už téměř nic 🙂 Určitě zdraví. První zápas sezóny a Cirelli hned na dva týdny out. Když se konečně vrátil, okamžitě vypadl na měsíc McAvoy. Nebudu tady brečet – zranění k hokeji patří a ostatní týmy se s tím taky musí vyrovnat. Ale je toho každou sezónu prostě nějak moc. Buduješ kádr, posiluješ, a pak se ti to vždycky rozsype a nikdy nehraješ komplet. Někdy je to fakt frustrující.

Obranu mám super. Makar, McAvoy, Faber jsou všechno franchise beci. Takhle kvalitní trio v obraně má v lize málokdo. Gólmany mám taky solidní, jen by Demko mohl být konečně zdravý. Wolf má smůlu, že Calgary hraje totální tužku, to jeho čísla dost ovlivňuje. Z Bussího mám radost. Vždycky mě trápila hlavně produktivita. Chci věřit, že s příchodem DeBrincata, Lehkonena a Nazara to bude letos lepší. Návrat do playoff je jednoznačný cíl.

Máš po letech v lize nějakou rivalitu?

Rivalitu s žádným GM vyloženě nemám. S žádným manažerem to, myslím, nemám nijak vyhrocené. Samozřejmě potřebuju porážet hlavně týmy z naší divize.

Na co jsi za těch jedenáct let v lize nejvíce pyšný?

O vítězství v divizi nebo finále s farmou už jsem mluvil. Pak jsou to taky individuální trofeje. Kvůli nim to určitě nehrajeme, ale když se nedostaví týmový úspěch, potěší i tohle. Mám ve sbírce tři Norris Trophy v řadě (Makar, McAvoy, Makar) a taky dvě Calder Trophy (Cirelli, Makar).

Rád jsem i za povedené draftové volby. O Barzalovi a Cirellim už byla řeč. Na přelomu druhého a třetího kola jsem vytáhl obránce Brocka Fabera a Wyatta Kaisera a taky gólmana Dustina Wolfa, který šel v reálu až 214. Od čtvrtého kola dál mi dnes hrají v sestavě Ross Colton a Jack St. Ivany. Z úplných late picků mi do NHL nakukuje Taylor Makar. U hráčů z těchto pozic na draftu nečekáte nic. Když z něj bude solidní hráč do čtvrté lajny, bude to naprosto fajn. Doufám, že se prosadí i další kluci draftovaní v posledních letech. Skvěle vypadá Max Plante, hodně věřím i Seanu Behrensovi, zajímavý je i maličký střelec Justin Poirier.

Velkou radost mám i z letošního příběhu Brandona Bussiho. Nedraftovaný gólman, kterého jsem sledoval dva roky v NCAA a pak tři roky na farmě Bostonu. Těšil jsem se, že až odchytá svůj první zápas v NHL, dopíšu si ho zadarmo. Jenže Bruins mu za tři roky nedali šanci, i když chytal výborně. V létě 2025 podepsal s Floridou, odtud putoval přes waiver do Caroliny, kde konečně ve 27 letech debutoval v NHL. Hned jsem psal GM Caroliny, ať si ho dopíše a vymění mi ho. Nabídl jsem volbu ve čtvrtém kole draftu a domluvili jsme se. Canes získali solidní pick za hráče, o kterém do té doby vůbec nevěděli, že existuje, a já gólmana, kterého jsem měl fakt nastudovaného a kterého jsem chtěl. Samozřejmě jsem netušil, kolik toho v NHL odchytá, jak se mu bude dařit a jestli z něj nebude jen farmář. Ale za to čtvrté kolo jsem byl ochoten to risknout. A asi nikdo nemohl vědět, že Bussi bude mít v polovině sezóny odchytáno přes dvacet zápasů a s bilancí 19–3–1 bude mít nejlepší vstup do NHL ze všech gólmanů historie. Je pochopitelně brzo na nějaké soudy, ale vypadá to, že jsem se s ním docela trefil. Tak snad mu to vydrží.

Nepovedenou výměnu Ovečkina už jsi zmínil. Máš za sebou nějaké další zásadní trejdy?

Asi bych zmínil dva a oba byly s Erikem🙂.  Získal jsem od něj Panarina za „kupu hnoje," jak to tehdy nazval jeden kolega GM. Dal jsem za něj Trenta Frederica, Kieffera Bellowsa, Olliho Juoleviho, Karsona Kuhlmana a 1. kolo. První tři jmenovaní byli všechno hráči z prvního kola draftu.

No ale taky jsem Erikovi poslal za Makara s Wahlströmem čtyři první kola a dvě druhá kola. V době, kdy byl Makar první rok v NCAA a nebylo vůbec jasné, jaký bude v NHL a že z něj vyroste nejlepší bek své generace a jeden z nejlepších ever. Na tom, co jsem byl ochoten za něj dát, je vidět, že jsem to tehdy věděl jenom já :-)

Ještě bych zmínil trejd během draftu, kdy mi Lukáš vyfoukl McAvoye a já mu za něj okamžitě nabídl volby číslo 25 a 34, tedy první a druhé kolo. On to vzal, vybral si nějaké dva lemply (Lucas Johansen a Brett Howden), a já získal dalšího klíčového beka🙂.

U trejdu Makara se ještě na chvilku chci zastavit. V té době byl výraznou položkou i Wahlstrom, ale jako celek to tehdy vypadalo jako jednoznačný win pro NYI. Trejd proběhl 22.9.2018, tedy po sezóně, kdy v NCAA měl Makar jako freshman 21 bodů v 34 zápasech, což nejsou nijak závratná čísla. Co tě tehdy přimělo takový trejd udělat? 

Ano, Wahlström tehdy vypadal jako budoucí elitní střelec. A kde je mu dnes konec. Věřil jsem mu a nevyšlo to. To se stává. U Makara jsem ale opravdu neměl sebemenší pochybnost. Viděl jsem spoustu jeho highlightů z AJHL i NCAA. I když bodově to nebylo nijak fantastické, herně absolutně dominoval. Když jsem viděl, jak jako obránce-nováček v NCAA zápas co zápas projíždí celým kluzištěm ve stylu Bobbyho Orra, věděl jsem, že se dívám na výjimečného kluka. A když jsem si přečetl, jak o něm mluví kouč UMass Carvel, měl jsem jasno, že ho prostě musím získat, ať to stojí, co to stojí. A víš co – dneska bych za něj ta čtyři první kola dal bez váhání znovu. Vím, že si tehdy mnozí GM klepali na čelo, ale já tenhle trejd považuju za výhru.

A myslím, že i Erik by dnes měl raději Makara než ty 1. kola... 😀

Kdybys mohl poradit svému mladšímu já, co bys mu řekl?

Nevyházej svoje první a druhá kola na deset let dopředu 😅. Nepiš na fórum blbosti. Když něco nevíš, zeptej se, jsou tu kluci, kteří o té hře ví stokrát víc než ty. Než uděláš něco zásadního, zjisti si k tomu názor několika GM, ke kterým máš důvěru. Buď připraven na zranění, měj dostatečnou hloubku sestavy. Věnuj se týmu, hlídej lajny, nezapomínej ani na farmu.

Je něco, co bys chtěl na lize změnit? Něco co tě štve, nebo co ti naopak schází?

Těžká otázka.

Určitě se mi nelíbí, jak se tu poslední dobou točí manažeři doslova po pár dnech. Už se vážně ztrácím v tom, kdo vlastně u některých týmů je.

Potom samozřejmě osobní spory a útoky některých GM na fóru a Telegramu, kterých mám pocit taky přibývá.

Myslím si, že nemusíme mít všechno jako v NHL. Líbilo se mi třeba sjednocení stadionů. V reálu je jasné, že v každém městě stojí jiná hala s odlišnou kapacitou. My ale hrajeme online hru, fyzicky do toho baráku nechodíme. Přišlo mi nesmyslné, aby měl Winnipeg kapacitu 15 tisíc a někdo jiný třeba 21 tisíc. Dát každému stejnou kapacitu haly mi přišlo fér a v pořádku. I když normálně si ve většině věcí přeju, aby se hra co nejvíce blížila skutečné NHL, a pro tyhle socialistické hovadiny „všem všechno stejně“ moc nejsem.

A ještě jedna věc – nebyl jsem moc nadšený ze zavedení retencí. Chápu, že v reálu fungují a že po nich u nás byla poptávka. Podle mě to výrazně rozevřelo nůžky mezi top týmy a nejslabšími týmy v lize. Umožnilo to vybudovat opravdu super silný, doslova all-star tým. Když vidím, kolik mají někteří GM hvězd a za jaký plat jim hrajou… Možná je to jen moje závist, protože retence byly zavedeny v době, kdy jsem se nacházel vlastní vinou bez draftových voleb a tedy bez potřebného kapitálu. Většina GM je za to asi ráda, ale já si nejsem jistý, jestli to hře prospělo. I když nepopírám, že přestupový trh to oživilo a začalo se více trejdovat, takže nakonec vlastně ok.

Pochválit bych chtěl nový, funkční web, možnost skládat lajny přes web, možnost zadávat trejdy přes web a líbí se mi, že výsledky zápasů jsou většinou krátce po 21. hodině.

Děkuji Romanovi za otevřený rozhovor a přeji mu i Bostonu hodně štěstí do dalších sezón.

Dlouhá cesta Anaheimu – rozhovor s GM Ducks 

První díl nové série rozhovorů s manažery FNHL. Jako GM Washingtonu Capitals jsem se rozhodl postupně vyzpovídat všech 32 manažerů ligy – od otců zakladatelů až po nováčky. Začínáme v Anaheimu u Differa - jednoho z dlouho sloužících GM, který je součástí ligy už od sezóny 2007/08. Za 18 sezón zvládl hned 5 sezón zakončit mezi 5 nejhoršími týmy, z toho jedenkrát se mu "podařilo" skončit úplně poslední. Na druhou stranu ale také 10x postoupil do playoff a z toho rovnou  2x vyhrál divizi, 2x navíc i konferenci a 1x vyhrál celou základní část, v playoff se mu zatím vždy stalo osudným 2.kolo, Stanley Cup mu tak zatím zůstává vzdálený.

Pamatuješ si na své úplné začátky v sezóně 2007/08? Co tě tehdy do ligy přivedlo a jaké první manažerské kroky si pamatuješ?

Je už to nějakou dobu, doufám, že si to pamatuji dobře. Pokud se někde netrefím, nebude to úmysl 🙂

Do FNHL mě dostala náhoda. Hledal jsem na internetu něco ohledně skutečné NHL, ale jeden z odkazů, na které jsem přitom klikl, mě nasměroval na web FNHL. Koukal jsem, o co se jedná, docela mě to zaujalo. Na úvodní stránce byl kontakt pro případné zájemce, tak jsem na něj napsal. Moc jsem nečekal, že by se někdo ozval. Přece jen jde o hru, kde je počet účastníků limitován. O to větší překvapení pak bylo, když se z ligy ozvali.

Komiše tenkrát dělal Shar, ale už si nejsem jistý, zda neměl nábor na starosti někdo jiný. Následovalo prověření povědomí o NHL, asi 8–10 otázek. Vzpomínám si, že jsem nevěděl jméno psa J. S. Giguera. Jinak to asi bylo OK a tak jsem tady. Docela haluz tenkrát byla, že jsem nastupoval k uvolněnému týmu Ducks, kterému shodou okolností od jejich vstupu do NHL fandím.

Co se týče prvních kroků, matně si vzpomínám, že jsem bojoval s přetlakem v brance a nedostatkem financí. Předchozí GM v létě podepsal volného Khabibulina, na soupisce byl i J. S. Giguere. Nakonec to vyústilo v odchod Giguera před TDL. Prvním větším trejdem pak byla výměna Jamese Shepparda (cca 10. volba v draftu) za Martina Straku.

Za těch 18 let jsi zažil jak doby, kdy Ducks byli na vrcholu, tak i období, kdy hráli na dně. Která z těch fází je pro tebe zábavnější?

Pokud pominu nutnost posílat sestavy v době, kdy vím, že se PO ani nepřiblížím, nemám problém ani s jedním. Hlavně se musí něco dít. Nikdy nebudu typem GM jako je Láďa z LA.

Jsi jedním z aktivnějších manažerů na trhu. Máš nějaký trejd, který považuješ za majstrštyk – a nějaký, který bys nejraději vzal zpět?

Obě verze se mi podařilo uskutečnit v roce 2017.

V květnu jsem poslal do Dallasu Williama Karlssona za Scotta Darlinga. Karlsson se v reálu nedokázal prosadit u Ducks a po přechodu do slabého Columbusu měl za sebou „nejlepší“ sezónu se ziskem 6+19. Během léta pak následoval rozšiřovací draft, jeho přesun do VGK a následně 43gólová sezóna. Postupně se sice jeho výkony zhoršují, ale proti Darlingovi stále těžká váha.

Scott měl v době trejdu za sebou sezónu snů. Ve svém třetím roce jako dvojka Chicaga odehrál nejvíce zápasů (32) a skončil s úspěšností .924. Jenže se v Chicagu nedohodl na smlouvě a přechod do Caroliny mu vlastně ukončil kariéru. První sezóna s úspěšností .888 ukázala, že by mohl být problém. V následující se pak ukázal jen v osmi zápasech s ještě o chlup horší úspěšností. Odfrknout si odjel do Rakouska, ale ani v EBEL lize se nevyškrábal nad .900, aby následující sezónu ukončil kariéru jedním zápasem na farmě Chicaga.

Naopak asi nejlepším trejdem byla výměna s Nashvillem z října 2017. Sedmadvacetiletý D. Kuemper, do té doby průměrná dvojka Minnesoty, po sezóně odešel do Los Angeles, kde si skokově zvedl úspěšnost a slušná čísla přes .92 si drží – krom dvou zakolísání – až doposud. A i když se u mě dlouho neohřál (odcházel po dvou letech), ze 4. kola, které jsem za něj dal, se mi vrátil 1. výběr NYR 2021.

Byl jsi někdy nominován na Wodrbey Trophy? A na jaké straně?

Nominovaný jsem byl na obou stranách. Přesná jména si již nepamatuji, ale v případě mé nominace na straně poraženého se jednalo o tendenční nominaci ze strany kolegy, který trofeje chystal 😄

Za ty roky jsem zjistil, že je docela snadné se k této neoblíbené trofeji přiblížit. Hodnotit celý trejd je z pohledu jedné sezóny velice krátkodobé.

Ducks loni skončili mimo playoff a ani letos to na návrat nevypadá. Jaké mají aktuálně Kačeři plány?

Rozprodat, co se dá, během následujících dvou sezón využít místo pod platovým stropem k získání dalších aktiv a od sezóny 27/28 se vrátit do bojů o PO. Nechystám se čekat, až všichni prospekti ukážou, co z nich bude. Tak dlouho nevydržím posílat sestavy, u kterých předpokládám příděl zápas co zápas.

Mohl jsem sice konkurenceschopný mančaft ještě loni a letos držet, ale odrazovaly mě neúspěchy v PO, kdy je pro nás historicky zakletý postup z 2. kola. Něco musím se skládáním týmu udělat jinak, úspěch v základní části je málo. Mám dvě sezóny, abych na to přišel.

Zmiňuješ zakletý postup z 2.kola, zatím stále čekáš na zisk Stanley Cupu. Je to něco co tě stále žene dopředu, nebo už bereš dlouhodobé budování jako cíl sám o sobě?

Tady to bude hodně krátké – obě možnosti jsou správně.

Stanley Cup určitě chci, o tom žádná. Je ale fakt, že mě asi víc žene snaha vybudovat naproti přirozeným omezením (platový strop, boj s hotovostí, snaha ostatních GM…) opravdu silný a dlouhodobě udržitelný tým.

Nepřítelem v tom je moje neochota k nečinnosti. Občas je správná i cesta, kterou razí dříve zmíněný Láďa z LA – nikam se nehnat, dát tomu čas.

Kdo má být klíčem k budoucím úspěchům Ducks?

Z hráčů do pole, kteří jsou momentálně na farmě či v prospect poolu, nepředpokládám, že bude některý osou budoucího mužstva. Tím nechci říct, že se tam kvalitní hráči nenacházejí. Spíš jde o to, že momentálně zkouším vytvořit dostatečně širokou základnu, s jejíž pomocí se trejdy pokusím vybudovat budoucí tým. Prospekti, kteří zůstanou, budou spíš doplněk do 3.–4. lajny.

Jsme v době platových stropů a opravdu kvalitní tým se ve FNHL bez pomoci retencí vystavět nedá. A jelikož retenci na hráče, kterého mám v týmu, nelze získat…

Jiná je situace u gólmanů. Tam předpokládám, že se dlouhodobými oporami stanou borci z jádra Zavragin, Frolov, Ravensberge, Beckam, Gildof, Kempf. Úmrtnost gólmanských nadějí je značná, jejich vývoj trvá většinou déle než u hráčů do pole. Proto jsem do získání jejich většího počtu investoval značnou část loňského a letošního draftového kapitálu.

Kdybys mohl mít v týmu jakéhokoliv současného hráče NHL, koho by sis vybral?

Vzhledem k situaci týmu by muselo jít o mladého a perspektivního borce. Bedarda moc nemusím, takže bych sáhl po Celebrinim. Pokud bych odhlédl od použitelnosti ve FNHL, bral bych Teddyho Stigu, který je mi velice sympatický.

Jako veterán ligy jsi zažil už spoustu různých manažerů. Máš někoho s kým tě nejvíc baví soupeřit, s kým mají zápasy zvláštní náboj? A kdo ti naopak za ty roky už leze na nervy?

Obecně řeknu, že mám raději manažery, kteří jsou tu delší dobu. Nevím, zda je to díky tomu, že jsme povětšinou v podobném věku, o zvyku nebo o nějaké společné historii. Rád si vzpomenu na Glotze z CAR, Kurta z CHI, Kájoše z COL a další.

Poslední dobou je u nových GM docela velká fluktuace a v některých případech už si odmítám pamatovat jména. Dokud neskončí jejich doba pod dohledem komise, kdy se dá předpokládat, že v lize vydrží, jedu na Telegramu jen dle názvu týmů.

A pak je tu samozřejmě stálice Erik. Člověk, který se vymyká všem tabulkám. Jsem schopný s ním během týdne udělat tři trejdy a za chvilku se spolu tři měsíce nebavíme a vedeme zákopovou válku.

Jaký vzkaz bys poslal svému manažerskému já z roku 2007?

„Vyprdni se na realitu NHL a oblíbené hráče. Řeš jen současné a budoucí parametry hráčů.“

Ono je to každému jasné od začátku, ale někde v podvědomí tomu člověk pořád přidává váhu.

Děkuji Differovi za rozhovor a přeji hodně štěstí do dalších sezón!